Z pražského bytu, kde pletla Mahulena Pertlová čepice pro děti svých známých, vyšplhali až na podnikatelský Olymp. Firma Kama je dnes světoznámým výrobcem zimního oblečení z nejkvalitnější vlny, vyvážejícím do 23 zemí.
Počátkem března 2015 je ve finském Kontiolahti nezvykle teplo. Teploty nad nulou biatlonu nesvědčí, sprint mužů na mistrovství světa je pro favority pohromou. Mimořádný úspěch tak slaví Nathan Smith, historicky první kanadský vicemistr světa.
Češi na medaili nedosáhnou, na stupních vítězů se přesto česká stopa objeví. Čerstvého stříbrného medailistu totiž stejně jako všechny jeho reprezentační kolegy obléká pražská firma Kama. Spolupráce podniku manželů Pertlových s Biathlon Canada nakonec trvá dlouhých 12 let.
Mahulena Pertlová původně pletla jen pro rodinu a známé, dnes jsou svetry, čepice či šály firmy Kama, jíž založila se svým manželem, známé po celém světě.
Domácí manufaktura vznikla za socialismu
Založení byznysu s pleteným oblečením pomohla náhoda. Dlouhá mateřská dovolená a malý výběr dětského oblečení na pultech československých obchodů přivedly Mahulenu Pertlovou (původní profesí logopedku) na nápad začít s pletením čepic pro děti. Psal se rok 1988.
„Práce mi šla od ruky, a tak jsem čepic upletla víc. Líbily se všem kamarádkám a známým, které měly malé děti. Nakonec tak vznikla domácí pletařská manufaktura,“ přibližuje zakladatelka firmy své začátky.
V roce 1989 už bylo možné získat povolení na drobné podnikání. Pertlovým povolili účast na Trzích mladých umělců na holešovickém Výstavišti. „Na národním výboru zřejmě usoudili, že jsou moje výrobky dostatečně umělecké, takže jsme zde už před revolucí předvedli naše čepice,“ usmívá se Pertlová. V jednotvárné šedi reálného socialismu byl o vše nové velký zájem, a tak se dařilo prodat vše, co se napletlo.
Na počátku 90. let začali dodávat zboží do nově vznikajících soukromých obchodů. Mahulena Pertlová jej vyráběla sama na domácím pletacím stroji, poptávka ale rychle rostla. „Proto jsme museli najmout pletařky a šičky. Nakonec jsme měli asi padesát spolupracovnic, což přestalo být únosné. Každá to dělala trochu jinak a nebylo možné udržet kvalitu,“ prozrazuje.
Zlom nastal, když si v roce 1992 koupili první velkokapacitní průmyslový stroj a začala výroba ve velkém. Sortiment se rozšířil o svetry a další oblečení. „Byl to pro nás velký skok a hlavně velký závazek. Museli jsme si stroj koupit na leasing, stál tehdy v přepočtu tři miliony korun. Bála jsem se, že skončíme všichni pod mostem,“ přiznává podnikatelka.
V současnosti firma Kama vyrábí výhradně v pražském Suchdolu čepice, šály, kukly, čelenky, polštáře nebo svetry s norskými vzory z vlny merino a vyváží je do 23 zemí světa.
Na konci příběhu jedné rodiny z Prahy, prožívající českou obdobu amerického snu, jsou titul Rodinná firma roku, zařazení mezi TOP 10 udržitelných firem v ČR a roční obraty v řádu desítek milionů. Rodinný byznys postupně přebírají dnes už dospělá dcera a syn.
Od sportu k Fashion a Urban kolekci
Spolupráce s biatlonovou reprezentací Kanady trvala tucet let, olympioniky Andorry obléká Kama dodnes.
„Andořany jsme nedávno oblékli již na čtvrtou olympiádu a jejich kolekci krásných svetrů a čepic nabízíme do nadcházející sezóny jako třešničku na dortu nové kolekce. Naší další významnou spoluprací v oblasti sportu je mnoholeté partnerství s Jizerskou Padesátkou,“ prozrazuje manžel Mahuleny Pertlové Jiří.
Kama měla podepsanou dlouhodobou smlouvu se Svazem lyžování ČR. Do roku 2014 byli Pertlovi partnerem běžeckého lyžování, postupně přibyly ostatní disciplíny.
Firma ale nepodporuje jen vrcholové sportovce, sponzoruje například známé sportovní gymnázium v Jablonci nad Nisou, kde kdysi maturovaly biatlonistka Eva Puskarčíková nebo akrobatická lyžařka Nikola Sudová.
„Spolupráce se Svazem lyžování ČR trvala osmnáct let, ale je již minulostí. Partnerství s Gymnáziem dr. Antona Randy, konkrétně lyžaři běžci trvá. Ve spolupráci s agenturou Raul každoročně připravujeme doplňky, převážně čepice pro Jizerskou 50, ve specifickém designu konkrétního ročníku, a to jak pro pořadatele, technický personál, firemní štafety, hosty až po výhry v soutěžích dětí,“ dodává zakladatel.
To, že se relativně malá česká rodinná firma pravidelně prezentuje na olympiádě vedle globálních značek, považují Pertlovi za mimořádný úspěch. Podle možností podporují také příležitostná partnerství s kluby, školami a různými společenskými akcemi. Jedna ze sérií oblečení byla kdysi určena i známé hudební skupině Tap Tap.
„Segment sportu jsme rozhodně neopustili, ale naše výrobní portfolio jsme rozšířili o dva směry, které nazýváme „Fashion“ a „Urban“. KAMA tudíž není již jen vzorovaný sportovní svetr, ale také módní, nebo jednoduché a praktické oblečení pro každý den,“ doplňuje Jiří Pertl.
Radosti a strasti rodinného byznysu
Ve firmě Kama na pražské periferii dnes pracuje celá rodina. Kromě Mahuleny a Jiřího také jejich potomci Klára a Adam. Mahulena vede výrobu a design, Klára řeší finance a personalistiku, Adam má na starosti administraci webu a design a Jiří marketing.
„Předávání firmy je dlouhodobý proces. Prozatím působíme ve vedení firmy všichni čtyři a jakékoli změny v dohledné době neplánujeme. I když jde o týmovou práci a řešení řady dílčích úkolů, každý z nás má víceméně svou specializaci,“ prozrazuje Pertl.
A v čem jsem podle Pertlových plusy a mínusy rodinného podnikání? „Pro leckoho se na první pohled může zdát nevýhodou dennodenní osobní kontakt. Pokud ale v rodině panují dobré vztahy, překážkou není nic. Zcela otevřeně říkám, že všichni z rodiny vidí spíše jen výhody, rodinnou semknutost, která dokáže lépe překonávat různá úskalí a také vzájemnou důvěru, respekt, toleranci a pohodu.“
V rukou svatého Petra
Mírné zimy jsou pro každého výrobce oblečení, které zahřeje, špatnou zprávou. „Tím, že oblékáme lidi do zimy, jsme jednoduše závislí na počasí,“ připouští Mahulena Pertlová.
Výroba v Kamě sice probíhá celý rok, prodej je ale sezonní a teplé počasí na přelomu roku se projeví na počtu objednávek i na obratu firmy i v dalších letech.
Důvod? Chladné počasí v zimě znamená, že prodejci zboží vyprodají a ihned objednají na další období. Pokud je sezona slabší, zboží zůstane ve skladu a na příští sezonu přijde logicky méně objednávek.
„Pokud je teplá zima, skutečně se to projeví ve snížení poptávky až následující sezónu. Vliv počasí je také jedním z důvodů proč se v poslední době orientujeme na lehčí úplety pro běžné denní nošení. O jednoduché svetry z Merina, které lze vzít například do práce, je zájem. Čistá přírodní vlna má zkrátka vlastnosti, které žádným syntetickým vláknem nelze nahradit, a proto se merino stalo tak populární,“ potvrzuje Jiří Pertl.
Většina pleteného zboží na českém trhu je stále z Asie, kde se vyrábí „za hubičku“, a proto je i cena finálního výrobku řádově nižší než u produkce firem ze Západu. To ale u Kamy neplatí. Vše se vyrábí výhradně v tuzemsku.
Svetry, čepice či šály Kama jsou výhradně z nejkvalitnější vlny merino z novozélandských či australských ovcí. Přízi nakupují od špičkového rakouského dodavatele Schoeller. Kvalitě ovšem odpovídá cena výrobku. Svetry s teplou podšívkou Windstopper lze koupit zhruba za tři až sedm tisíc korun, cena čepic se pohybuje zhruba od 700 do 1000 korun, v sortimentu jsou ale i dražší pokrývky hlavy.
Jak překonat krizi?
Tak jako všech, dotkla se i Kamy aktuální krizová situace, kdy veškeré náklady rapidně rostou. Šetřit chceme, nesmí se to ale projevit na kvalitě výrobků a služeb, říkají Pertlovi. „Covidovou krizi jsme díky značným investicím do vlastního e-shopu a on-line marketingu přestáli dobře. Kamenné prodejny našich odběratelů měly ovšem pochopitelné propady v prodejích,“ říká podnikatel.
Majitelé si uvědomují, že by pro ně bylo jistě výhodné přesunout produkci do některého z rájů levné výroby na Východě, v tomto ohledu jsou ale zásadoví.
„I když dostáváme stovky nabídek, za celou dobu existence Kamy jsme nikdy neuvažovali o využití levnější výroby v Asii. Víme velmi dobře za jakou cenu to je. Také proto je jedním z našich hesel: Levné oblečení neexistuje – někde za něj někdo musí zaplatit. Někomu to možná zní nepochopitelně, ale zisk není to jediné, kvůli čemu podnikáme. Podnikání vnímáme jako soubor neustálých výzev, jejichž naplňování nás baví a přináší satisfakci,“ dodává Jiří Pertl.
Podnik se navíc hlásí k mezinárodní kampani Fashion Revolution, která usiluje o to, aby byl oděvní průmysl „uvnitř etický, transparentní a sociálně udržitelný“. Kampaň se rozjela poté, co v troskách zřícené textilky u bangladéšské metropole Dháka zahynuly stovky šiček, které tam pracovaly pro renomované světové značky.
„Kromě toho, že vyrábíme výhradně v Česku, je naší další přidanou hodnotou značky udržitelnost. Kama byla letos v rámci mezinárodní soutěže SME EnterPRIZE zařazena mezi TOP 10 udržitelných firem v ČR. Dlouhodobě dbáme na udržitelnost ekonomickou, ekologickou, ale také sociální. Proto se také stále hlásíme ke zmíněnému hnutí Fashion Revolution,“ dodává Jiří Pertl.
Ruské ochlazení
Nepříjemné zprávy přicházejí už několik let z Ruska. To bylo pro firmu původně nejvýznamnějším zahraničním odbytištěm. Na Východě je sice v zimě mrazivo, jenže poté, co zamrzly i vztahy se Západem a spolu s ekonomickou situací a oslabujícím rublem se to projevilo na zájmu tamních odběratelů. A v současnosti už se logicky do Ruska nevyváží vůbec.
„Ruský trh byl pro nás jedním z velmi důležitých odbytišť, ale nyní jsme pochopitelně na nule. Nejinak je tomu i s Ukrajinou. Budeme doufat, že přijdou lepší časy,“ popisuje Jiří Pertl.
Firma Kama se na export orientovala od počátku, ještě před šesti lety bylo zhruba 60 procent produkce určeno na vývoz. Většina zboží šla zahraničním distributorům. Dnes je situace poněkud jiná.
„Aktuálně vyvážíme přes dvacet procent produkce do 23 států světa. V minulých letech byl poměr exportu vyšší, ale vlivem pandemie a postupnému poklesu odbytu na ruský trh je nyní situace v exportu méně příznivá. Naštěstí objem výroby a obrat roste výrazně ve prospěch tuzemského trhu,“ prozrazuje spoluzakladatel firmy.
Na získávání dalších trhů Pertlovi stále pracují. Letos bude po dvou letech obnoven mezinárodní veletrh ISPO, který je nejvýznamnější akcí v oboru a kde je možné předvést nabídku novým potenciálním distributorům (Kama zde vystavuje od poloviny 90. let).
Kama se svou kvalitou dokázala na zahraničních trzích prosadit poměrně rychle, expanze na zahraniční trhy byla zejména výsledkem jejich vlastních aktivit. Později ale využila i pomoc státu.
„Agentura CzechTrade nás několikrát podpořila finančním příspěvkem na veletrhy Ispo a Outdoor. Také jsme využili nabídku účastnit se jednání na mítinku zahraničních obchodních zástupců za účelem navázání vztahů,“ prozrazuje Jiří Pertl. „Většina našich obchodních partnerství je výsledkem dlouholeté práce, komunikace a účastí na veletrzích,“ dodává.
