Nábytek od Arbydu zabodoval v prestižním švýcarském centru CERN

Plzeňská rodinná firma vyhrála tendr na dodávku vybavení více než 130 pokojů v elitním švýcarském výzkumném středisku CERN. Na pandemii pohotově zareagovala novou řadou nábytku pro práci z domova nebo pro zázemí e-shopů.

Když v roce 1993 rozjížděl podnikatel Petr Mudra v Plzni malou truhlářskou dílnu, asi ani sám netušil, kde všude bude jednou nábytek a interiérové vybavení pod značkou Arbyd sloužit. Třeba v kancelářích německé Deutsche Bank, v autosalonech automobilky BMW nebo na studentských kolejích ve Švédsku. Značka vyváží nejen do celé Evropy, ale i do severní Afriky nebo na Blízký východ. Do světa jde v současnosti asi polovina produkce Arbydu a ani období pandemie zahraniční expanzi nezastavila.

Letos naopak firma získala další velkou zakázku, navíc na adrese z nejprestižnějších. Na jaře vyhrála výběrové řízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) u švýcarské Ženevy. V tendru se hrálo o dodávku vybavení 133 pokojů, které slouží jako zázemí pro vědce pracující v této organizaci považované za možná nejelitnější výzkumné středisko světa.

Co konkrétně Arbyd do CERNu dodal? „Jedná se o interiérové vybavení a instalaci hotelových pokojů a společných prostor, jako jsou kuchyně a jídelny. Dodávka obsahovala kufrboxy, noční stolky, čela postelí, šatní skříně, koupelnové skříňky, pracovní stoly, ale i závěsy, židle a osvětlení,“ říká Lukáš Mudra, který je v rodinné firmě projektovým manažerem. „Specifikace vybavení nebyla nijak zvláštní. Veškeré dodané zboží musí splňovat určitou třídu nehořlavosti, což je v jaderném výzkumném areálu pochopitelné,“ pokračuje.

Přesto byl tendr v něčem specifický. „CERN neměl zadání výběrového řízení zpracované od projekční nebo architektonické společnosti, tak jak to bývá u podobných projektů standardem. Plno věcí bylo potřeba během přípravy ceny a následně během realizace ještě domyslet,“ podotýká Lukáš Mudra.

I vědec potřebuje postel

Jan Špunda, exportní konzultant z agentury CzechTrade podotýká, že do CERNu mohou české firmy s podobným úspěchem nabízet právě i běžné vybavení, nejen vysoce specializované technologie pro věděckou činnost. „Provoz tak rozsáhlého areálu s sebou přináší požadavky také na zcela konvenční vybavení. Jinými slovy vědečtí a výzkumní pracovníci jsou rovněž obyčejní lidé s běžnými potřebami. Musí někde přespat, někde se stravovat, něčím se dopravovat, používají běžné kancelářské potřeby,“ říká Jan Špunda. „Laboratoře potřebují výrobní nástroje na specifické díly, takže se nezřídka setkáváme s poptávkou po CNC obráběcích strojích jako jsou frézky, soustruhy či řezací stroje. Pak je tu samozřejmě také určitý podíl sofistikovaných zařízení, které na trhu nejsou zcela běžné. Tak například první z letošních tendrů se týkal pořízení kvantové výpočetní techniky. Nebo jsme řešili poptávku po nanosekundovém laseru či kryogenních nádržích a ventilech,“ uvádí Špunda.

Nábytek pro švédskou nemocnici navrhuje Arbyd podle sdílené dokumentace

Období pandemie a lockdownů firma Arbyd ustála dobře. „Díky velkému portfoliu zákazníků a výrobků jsme nezaznamenali žádný zásadní pokles objemu výroby,“ uvádí Lukáš Mudra. Společnost navíc získala další velkou zahraniční zakázku – dodávku nábytku za zhruba 25 milionů korun pro budovanou nemocnici ve Švédsku. „Celý tento projekt je nakreslen v online projektové dokumentaci (BIM), která nám i klientovi umožňuje okamžitě sdílet informace. Díky tomu vidíme veškeré změny na stavbě a současně jsme schopni vytáhnout jednotlivé rozměry a informace pro výrobu a instalaci nábytku,“ vysvětluje Mudra.

Vedle švédského trhu vidí Arbyd v současnosti velký potenciál například v Německu. „Je to ale specifický trh, který vyžaduje mít založenu místní firmu GmbH, tedy společnost s ručením omezeným. Touto cestou jsme zatím nešli. U našich tamních partnerů jsme si vybudovali důvěru a zatím to funguje.“ Spojení udržuje plzeňská firma i po brexitu také s ostrovním trhem. „Do Velké Británie jsme exportovali v minulosti přes obchodního partnera. V současnosti se jedná o nárazové projekty, kdy si expedici a instalaci zatím vždy zajišťoval sám zákazník,“ vysvětluje Lukáš Mudra.

Během pandemie vznikla řada vybavení pro domácí kanceláře

Na koronakrizi plzeňská firma zareagovala proaktivně – nabídla nové řady výrobků, přičemž vyšla z proměny poptávky. „Co se změnilo, to je struktura zakázek. Velké projekty hotelového nebo kancelářského typu se během pandemie téměř vytratily a častěji jsme vyráběli pro soukromý sektor,“ vysvětluje Mudra. „Hned na začátku pandemie jsme začali připravovat vlastní nábytkové řady. Aktuálně nabízíme už tři nové. První je ekonomická řadu Thia. Nábytek je možné jednoduše vlastní silou složit, takže se hodí do prostředí e-shopů, které během pandemie velmi posílily. Další řada nazvaná Home office je, jak název napovídá, určena pro domácí kancelář. Během covidu velmi táhla. A jako třetí řadu jsme navrhli exkluzivní, dýhované a lakované komody a jídelní a konferenční stoly.“

Firmu pohání solární panely na střeše výrobny

Sympatickým rysem Arbydu je, že svůj provoz vede v duchu udržitelnosti. Společnost je součástí projektu Zelená firma, jehož cílem je ochrana životního prostředí a ekologická likvidace odpadu. V současné době získává Arbyd 70 procent elektrické energie potřebné pro svou činnost z fotovoltaické elektrárny umístěné přímo na střeše výrobní haly. Automatický kotel a drtič odpadu zajišťuje firmě tepelnou soběstačnost. I díky tomu byl Arbyd vybrán mezi 27 nejlepších projektů v Evropě jako příklad dobré praxe využití obnovitelných zdrojů energie v průmyslu.

Další tendr v CERNu skončil „stříbrnou medailí“

Vítězství v tendru na vybavení pokojů výzkumného střediska CERN povzbudilo Arbyd, aby vstoupil hned do dalšího výběrového řízení, které bylo vyhodnoceno v minulý týdnech. V konkurenci šesti firem skončila tentokrát česká společnost druhá, což považuje za další dobrou vizitku kvality. „Stříbrná medaile, to je přece pořád dobré,“ usmívá se Lukáš Mudra.

Vysoké hodnocení a úspěchy v tendrech ve Švýcarsku nebo ve Švédsku jsou přitom přínosem nejen z obchodního hlediska, ale i jako prestižní reference. Právě tyto evropské země jsou totiž pověstné tím, že klienti mají vysoké požadavky na kvalitu a zároveň jsou výběrová řízení velmi korektní a spravedlivá. Oproti některým mimoevropským regionům, kde hrají někdy velkou roli také osobní vztahy se zadavateli nebo dokonce korupce, tak na těchto vyspělých trzích vítězí prostě ten lepší.

Tomáš Stingl