Pražský výrobce zdravých pochutin zažívá úspěšnou éru. S originálním konceptem směsí namíchaných podle přání zákazníka upoutala společnost Mixit vedle českého trhu i v Rumunsku nebo v Maďarsku. Kvůli rostoucí poptávce spouští novou výrobnu. A zabodovala také v soutěži Firma roku.
Psal se rok 2010. Dva čerstvě promovaní absolventi vysokoškolského oboru ekonomie Tomáš Huber a Martin Wallner se rozhodli, že zkusí rozjet podnikání ve výrobě cereálních směsí. Ani ve svých nejodvážnějších představách by tehdy zřejmě sami neuhodli, kam až se jednou jejich firma vypracuje. Ze značky Mixit spuštěné ve dvou lidech doslova na koleně a jen za pomoci soukromých úspor je po 12 letech skupina s evropskou působností, až dvěma stovkami zaměstnanců a obratem blížícím se 600 milionů korun ročně.
Recepturu volí sám zákazník
Jádrem úspěchu byl prostě dobrý nápad. Firma nabídla – a přímo do svého názvu včlenila – koncept, kdy si zákazník prostřednictvím e-shopu objedná přesně takový mix cereální směsi, na jaký má právě chuť. Firma takovou směs namixuje do tubusů, zabalí a doručí. Mixit přitom neustále záběr vyráběných pochoutek rozšiřuje, takže v současnosti nabídka zahrnuje ledacos od cereálních kaší a tyčinek přes sušené ovoce a ořechy až po speciální preclíčky, sýry nebo čaje.
S tímto konceptem se rychle firma prosadila i za hranicemi. „Začínali jsme pouze v České republice, do roka se ale organicky přidala poptávka ze Slovenska. Následovalo Polsko, Maďarsko, Rumunsko a dvouletý experiment s Kanadou, kde se formou franšízy dařilo, ale očekávání byla větší,“ říká o postupné expanzi do světa Martin Wallner. „Konkrétně v zámoří byly enormní ceny vstupů, které prodražovaly propagaci i samotné dodání hotového produktu na zákazníkův stůl. Naopak skoro bez práce to máme na Slovensku, které kopíruje trendy z Česka, a tamější trh nám dělá jednoduše radost. V Maďarsku a Rumunsku zaujmou hlavně novinky, v Polsku tematické a slevové akce,“ dodává Wallner k rozdílům na jednotlivých trzích.
Pochoutka mixovaná v Praze je druhý den na stole v Rumunsku
Prodeje v Česku tvoří asi 60 až 70 procent obratu, přičemž Mixit dodává v tuzemsku zboží nejen koncovým zákazníkům, ale i do zhruba tisícovky kamenných obchodů. Zbytek tržeb pochází ze zahraničí.
Zajímavé je, že i pro evropské zákazníky mixuje firma objednané směsi ve své pražské centrále. „Aktuálně máme hlavní výrobu už dvanáctým rokem v pražské Michli, kde ale pronajatý areál už spíš dosluhuje a ani kapacitně našim požadavkům nedostačuje. V prvním čtvrtletí příštího roku tedy chystáme plný přesun do nově pořízené provozovny v Malešicích, kde probíhají intenzivní přípravy na výrazně modernější provoz. Stále však platí, že výroba je centralizovaná a produkty koncovým zákazníkům i velkoodběratelům expedujeme z jednoho místa. Zákazník třeba v Rumunsku i ostatních zemích tak dostane svou zásilku druhý či třetí den po objednání na stůl,“ vysvětluje Martin Wallner s tím, že cena samotného dodání je zanedbatelná. Online prodej koncovým zákazníkům tvoří asi 60 procent odbytu. Zbylých 40 procent připadá na velkoodběratele z řad kamenných prodejen a dalších e-shopů a na firemní objednávky.
Potravina, která baví
Vedle myšlenky na míru namixované směsi staví Mixit také na netradičním marketingu. „Důležité je svými produkty bavit, zaujmout tím, že podobné se v běžném supermarketu zkrátka nepořídí. O marži se Mixit nedělí s řetězci, ale raději dělá poctivé produkty v menších šaržích,“ uvádí se ve vizitce společnosti pro soutěž Firma roku 2022.
Je znát, že spoluzakladatel Tomáš Huber pracoval před založením Mixitu v reklamě a marketingu. V celé image firmy je cítit jistá hravost, humor a nadhled – od grafického řešení e-shopu či obalů až třeba po názvy předplatného. Takže například produkty, kterých firma vyrobila příliš, nabízí zákazníkům pod slevovou akcí „Zachraň dobrotu“. Roční předplatné na dodávky pochoutek se pak jmenuje „U dvanácti měsíčků“. A neomezené předplatné je „Dar Nekonečný“.
E-shopy podlehly pocitu nesmrtelnosti, Mixit zůstal opatrný
I přes skvěle rozjetý byznys prošel Mixit v poslední době stejně jako jiné firmy dvojí těžkou zkouškou. „Podmínky pro naše podnikání se za poslední tři roky měnily velmi dramaticky a takřka z měsíce na měsíc. Nejprve nám zamíchal kartami covid, který zavřel obchodní centra a hodil klacek pod nohy našim retailovým odběratelům. Poptávka se tou dobou masivně přesunula do online prostoru, což trvalo až do konce roku 2021 a mnoha spoluhráčům z e-commerce to dodalo pocit nesmrtelnosti,“ popisuje Martin Wallner. „My jsme naštěstí byli vždy spíše konzervativní a opatrní, čili jsme výrobní a prodejní kapacity navyšovali s ohledem na optimalizaci fixních nákladů. To se nám vyplatilo letos na jaře, kdy všeobecný růst ustal a my jsme začali bojovat spíše o udržení skvělých prodejních čísel, na která jsme se do té doby dostali,“ říká.
Sotva se ale utišila situace kolem covidu, přišla válka na Ukrajině. I ta na firmu Mixit nepřímo dolehla. „Vpád ruských vojsk na Ukrajinu definitivně znejistil naši zákaznickou bázi, a jelikož patří naše zboží do prémiového segmentu, tendence šetřit a hrozící energetická krize byla více než patrná,“ konstatuje Martin Wallner.
Nedostatek pracovníků – což je problém, který tradičně tuzemské podniky trápí – naopak příliš Mixit nepociťuje. „My sami spíš než s nedostatkem pracovních sil bojujeme již víc než rok se zdražováním některých vstupů – jde o obalový materiál, náklady na dopravu a samozřejmě energie nutné k provozu. Zatím jsme byli nuceni zdražovat v průměru do 10 procent. K dalšímu zdražování se budeme snažit přistoupit až nejdříve na jaře příštího roku.“
Čas úspor? To přece k podnikání patří
Podle Martina Wallnera nyní prožívá e-commerce velký propad a vystřízlivění po pandemické euforii. „Z kraje příštího roku očekáváme recesi. Jak hlubokou, to si netroufám říci. Bylo by ale bláhové myslet si, že se účty za energie a celková inflace neprojeví ve spotřebním chování zákazníků. Většina e-shopů včetně těch největších a tradičních hvězd hlásí propad nebo čísla hluboko pod očekáváním. A přestože to pro mnohé bude mít i existenciální rizika, musíme si zkrátka uvědomit, že růst nemůže být nekonečný a období úsporných opatření k podnikání patří. Na co jsme hodně zvědaví, to je osud některých restaurací. Například běžný oběd – polévka a hlavní jídlo doručené kurýrem – je v našem okolí, což je mimo centrum města, problém pořídit pod 300 korun. A nejsem si jist, že to budou zákazníci ochotni dlouhodobě dávat,“ všímá si Wallner. „My se osekávání nákladů intenzivně věnujeme od počátku roku a proti krizi jdeme částečně i novým sortimentem, který omezení výdajů reflektuje,“ podotýká podnikatel.
Na čem ale firma rozhodně slevit nehodlá, to je růst do světa. „Jakmile se zabydlíme v nové provozovně a nastavíme procesy, začneme se zabývat expanzí na další trhy. V příštím roce plánujeme oslovit až tři nové země. Rozšiřování sortimentu naopak spíše zbrzdíme. Plodní jsme byli v posledních měsících víc než kdy dřív a vývojové oddělení mělo hodně napilno,“ říká Martin Wallner. I přes začínající hospodářskou recesi zůstává podnikatel optimistický. Na konci dalšího účetního období by rád viděl meziroční růst tržeb Mixitu o 20 procent.
V Maďarsku bodují s potravinami také Marlenka, Emco či Hamé
Mixit není jedinou českou potravinářskou značkou, která slaví úspěchy na trhu v Maďarsku. Přestože právě samotné maďarské firmy jsou tradičně silným producentem i vývozcem potravinářských výrobků, české podniky se i na „domácím hřišti konkurentů“ překvapivě dobře uchytily. K dostání jsou tam výrobky českých značek Emco, Crocodile, Marlenka, LE-CO, Úsovsko, Hamé, Comperio nebo Bombus Raw Energy. „Dále je zde samozřejmě mnoho typů českých piv. V segmentu gastro se stává velkým hitem skupina Bidfood. Také značka Kifli, která patří do skupiny Rohlík, zde nabízí mnoho českých produktů. Ke skupiě Mattoni 1873 patří místní minerální vody Szentkirályi a Theodora a od roku 2018 i zdejší distribuce výrobků Pepsi,“ uvádí další příklady českých aktivit Dóra Egressy, ředitelka zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Budapešti. „Ačkoliv Maďarsko je cenově velmi citlivé a čeští potravináři se musí připravit na různá úskalí jako například speciální daně na potraviny s obsahem cukru a soli, jsem přesvědčena, že se jedná o velmi perspektivní teritorium. Uspět zde mohou zejména kvalitní potraviny s nějakou přidanou hodnotou, které představují novinku či zajímavou alternativu již zavedeným značkám,“ pokračuje Dóra Egressy. „Trendy zdravé výživy jsou zde velmi silné a řekla bych, že v segmentu gastro jsou výrobky živočišného původu nebo alternativy bez laktózy či lepku mnohem rozšířenější než v České republice. Na druhé straně zde může uspět i cenově zajímavý výrobek, ale v tomto případě se musí počítat s dravou cenovou politikou řetězců a také silnější mezinárodní konkurencí,“ dodává.
