Výrobce legendární pečící nádoby chce prorazit na japonském trhu. Těží také ze zázemí ve svém novém závodě zprovozněném v Kopřivnici.
Značka remoska v době pandemie a drahých energií zainvestovala do vybudování nové výrobní haly. Má zároveň nový exportní cíl – svou pečící nádobu představí zákazníkům v Japonsku. Výrobu financuje úvěrem od Oberbank pojištěným exportní pojišťovnou EGAP.
Remoska je v Česku i Evropě populární mimo jiné kvůli své praktické velikosti, která umožňuje s nádobím snadno manipulovat. Jednoduše se přemisťuje a proto je využívána často na chatách či v menších kuchyních.
A právě těmito vlastnostmi chce firma se svým vlajkovým produktem prorazit také v Japonsku. „Díky úsporným rozměrům a snadné manipulaci se remoska hodí do malých japonských bytů. Japonským zákazníkům ji chceme představit prostřednictvím televizního vysílání. V Česku ji znají prakticky všichni, ale v zahraničí ji mnohdy i dealeři vnímají pouze jako hrnec s elektrickou zástrčkou. To chceme změnit,“ říká vlastník firmy Zdenek Sartoris.
Společnost nyní vyrábí v novém závodě v Kopřivnici, který je vzdálený osm kilometrů od původního podniku ve Frenštátu pod Radhoštěm. V bývalých prostorech výrobu dusila omezená kapacita a komplikované skladování a logistika. V roce 2022 proto firma dokončila novou halu o zastavěné ploše téměř pěti tisíc kilometrů čtverečních. Výrobu, sklady a administrativu má teď pod jednou střechou.
V době dražších energií lidé oceňují tím spíš úsporné pečení „ze všech stran“
Kouzlo klasické remosky spočívá v propojení pečící poklice s hliníkovou nádobou, kdy se sálavým teplem z celého povrchu vnitřku nádoby prohřívá potravina rovnoměrně a také ekonomicky. „Po dobu 67 let od prvního vyrobeného kusu je princip remosky stejný. Vzhledem k tomu, že hliník je excelentní vodič tepla, tak to teplo se přes ten kontakt dostane do celé plochy nádoby a ona tím pádem peče ze všech stran. V tom je ta genialita, že ta mísa peče nejen z hora a zezadu, anebo že by tam byl ventilátorem tlačen horký vzduch. Tady je sálavé teplo, které jde z hora, z boku i zespod a máte to kontinuálně přepečené ze všech stran pomalu,“ vysvětluje CEO firmy Remoska Petr Vaněček.
Běžně remoska vydrží sloužit i desítky let. „Samozřejmě, že by nás potěšilo, kdyby se ty z padesátých let obměnily, kdyby si lidé koupili nové modely. Ty současné umí přeci jen něco navíc a z hlediska úspor jsou efektivnější,“ říká Zdeněk Sartoris.
Jak vznikl název remoska?
Slovo je odvozeno ze zkratky někdejšího státního podniku R.E.M.O.S. – Revize, Elektro, Montáže, Opravy a Servis. Ten v rámci znárodnění získal vybavení a výrobní dokumentaci původní pečící mísy. Ta do té doby nesla firma označení HUT, což vycházelo z počátečních písmen příjmení tří konstruktérů Oldřicha Homuty, Jindřicha Uhera a Antonína Tyburce.
Nákladnou investici na vybudování nového závodu Remosky v Kopřivnici prodražila pandemie a růst cen energií. „My jsme začali stavět v době, kdy jsme byli v covidu, pak přišla válka na Ukrajině, energetická krize, banky zdvihly úrokové sazby. Veškeré náklady se nečekaně prodražily. V loňském roce jsme proto navázali kontakt s Oberbank, která pochopila naší situaci a poskytla nám provozní financování. Kvůli tomu, jak obrovské investice a úvěrově zatížení na Remosce teď je, bylo pojištění EGAP jediným vhodným instrumentem na (japonském) trhu, který nám umožnil dát bance záruku potřebnou pro získání úvěru,“ vysvětluje Zdeněk Sartoris.
