Rodinný podnik s už téměř devadesátiletou historií vyváží přes čtyři pětiny svých slévárenských výrobků do světa. Na zdražování energií se firma připravila včas. Energetickou doložku u smluv se zákazníky zavedla už loni v létě, podotýká finanční ředitel společnosti Jan Lát.
Jakou část vašeho odbytu zajišťuje export?
Vyvážíme přes 80 procent své produkce. Jak je v Česku obvyklé, náš export je dominantně zaměřen do Evropy – pro nás to je především Polsko a Maďarsko. V současnosti se nám ale daří etablovat také ve Skandinávii, kde bych jmenoval z nedávné doby asi dva projekty ze zcela opačného spektra – dětská hřiště a lodní motory. Do obou segmentů od nás putují hliníkové odlitky. Úspěch ve Skandinávii je o to překvapivější, že slévárenství je pro severské země tradičním odvětvím. Navíc náklady na energie mají tamější podniky dlouhodobě pod 10 procenty těch našich, dominantní část elektrické energie je totiž ve Skandinávii z vodních elektráren a zemní plyn mají z vlastních zdrojů.
Čím jste se vedle místní konkurence prosadili?
Základním kamenem, na kterém se spolupráci podařilo vystavět, je schopnost vyjít vstříc potřebám zákazníka v technické rovině, ale zároveň se zohledněním zodpovědného, chcete-li ekologického pohledu. Díky vývojovému týmu se nám podařilo najít pro zákazníky řešení, které splňuje mechanické požadavky, ale například za využití méně než 60 procent hmotnosti materiálu, než jak bylo dlouhodobě zvykem. Úspora hmotnosti s sebou nese menší energetickou náročnost, nižší požadavky na dodatečné opracování, menší zátěž při přepravě i při konečné instalaci. Věřím, že tenhle přístup se prosadí v celé Evropě, protože bude existenciální potřebou „s méně (materiálem, energiemi, zdroji obecně) vyrobit více“.
Společnost Beneš a Lát
Firma nabízí v současnosti širokou škálu slévárenských výrobků. Jsou určeny mimo jiné pro vlaky, vysokozdvižné vozíky, telekomunikační zařízení, automotive průmysl či dětské hračky a stavebnice. Svou strategii podnik staví na diverzifikaci: Žádný zákazník by neměl dlouhodobě překračovat 15procentní podíl na tržbách a žádný segment trhu by neměl tvořit víc než čtvrtinu obratu. V současnosti dává firma práci zhruba čtyřem stovkám zaměstnanců ve čtyřech výrobních závodech v České republice. Její obrat se dlouhodobě pohybuje v pásmu mezi 700 až 850 miliony korun ročně, přičemž letošní účetní rok směřuje k výsledku nad hranicí 800 milionů. Ziskovost vyjádřená údajem EBITDA (zisk před odečtením úroků, daní a odpisů) se daří držet stabilně kolem 10 procent k obratu. Společnost úzce spolupracuje s akademickou sférou zejména v oblasti digitalizace výrobních procesů a vývoje 3D tisku. Mezi její nejnovější ocenění patří zařazení do výběru nejlepších středočeských společností v prestižní soutěži IBM Firma roku 2022.
Využíváte při expanzi do zahraničí pomoc státních institucí nebo veletrhů?
Ve většině případů jedeme po vlastní ose. Ale když jsem zmínil expanzi do severní Evropy, tak tam nás přivedly právě veletrhy, kde byla česká účast podpořena Ministerstvem průmyslu a obchodu a agenturou CzechTrade. Například švédský veletrh Elmia Subcontractor v Jönköpingu je pro nás tradičním místem obchodních setkání jak se stávajícími, tak i potenciálně novými obchodními partnery.
Tuzemský průmysl nejprve potrápila pandemie, teď přišla inflace a zdražování energií. Jak doléhá na vás?
Naše firma je rozkročena nad mnoha zákaznickými segmenty od kolejových vozidel přes automotive, ruční nářadí a telekomunikace až třeba po dětské hračky a stavebnice. To nám dává i v současné ekonomické situaci mnohem stabilnější pozici, stejně jako nám tato diverzifikace pomohla třeba už při krizi v roce 2009. Na druhou stranu je nutné si připustit, že dnešní doba je dost odlišná od tržních kotrmelců v minulosti. Poslední zhruba dva roky lze popsat jako plošné šoky – na rozdíl od krize 2009, kdy se propady projevovaly v různých segmentech s časovým odstupem. Třeba u kolejových vozidel byl propad cítit až v roce 2011. V současné situaci, která začala řekněme s prvními covidovými opatřeními, se dopady projevují napříč ekonomikou. Omezený provoz, rostoucí ceny komodit, nedostatek elektronických součástek, zdražování energií… To vše se projevilo plošně s větším či menším dopadem, ale na všechny segmenty trhu zároveň.
Jak jste zareagovali?
Dlouhodobě se nám osvědčuje rychlá reakce jako prevence před vleklými problémy. Nečekat, že se něco spraví samo, ale proaktivně přicházet s možným řešením. Vzhledem k tomu, že jsme dlouhodobě trpěli nedostatkem pracovníků, nebylo nutné zásadně redukovat personál. Spíš jsme jen snížili počty mimořádných směn. Na zdražení energií jsme zareagovali zaváděním energetické doložky směrem k našim zákazníkům, a to už v srpnu 2021. Tedy již v době, kdy se o růstu cen energií ještě nijak zuřivě nediskutovalo a dlouho před začátkem konfliktu na Ukrajině. Ke konci roku 2021 jsme už měli energetickou doložku uzavřenu s většinou zákazníků. To nám teď pomáhá k udržení firmy v kladných číslech i za současné situace.
Zakladatel firmy padl při Pražském povstání
Počátky firmy sahají do roku 1934, kdy získal Josef Beneš první živnostenské oprávnění na provoz slévárny a strojírny v pražských Holešovicích. Později výrobu přemístil do Průhonic. Zakladatel podniku ovšem v roce 1945 padl při Pražském povstání na konci druhé světové války. Krátce po jejím skončení se stal klíčovou postavou firmy Josef Lát, který si vzal za manželku vdovu po Josefu Benešovi. Pokračovatelé podnikatelské dynastie v podniku působili i po jeho znárodnění v socialistické éře. Po sametové revoluci se firma postupně do rukou rodiny vrátila. V průběhu let 2005 až 2009 se výroba z Průhonic přestěhovala na Semilsko a do nového závodu ve středočeských Poříčanech.
Jaký očekáváte vývoj ve slévárenství, které je právě na energie velmi náročné?
Jak na jedné prezentaci nedávno trefně poznamenal jeden analytik: „Asi ještě nikdy nebyla doba, kdy jste se dokázali profesně zcela znemožnit během pár dnů prostě jen tím, že budete prezentovat očekávání vývoje dál, než k dnešnímu obědu…“ Já se neodvažuji předvídat ani směr – tedy zda přijde růst, či pokles. Za poslední tři roky jsem se utvrdil v tom, že jediná jistota je nejistota. Nadcházející období bezesporu přinese změny ve struktuře průmyslu jak v Evropě, tak ve světě. Pokud se evropský energetický trh neuklidní a nevrátí se ke klidnému stavu, ne nutně k hodnotám, na jaké jsme byli zvyklí v letech 2017 až 2020, bude pro mnoho průmyslových odvětví obtížné obstát v konkurenci z ostatních kontinentů. Tam sice ceny energií také rostou, ale bez takových turbulencí, jaké zažívá Evropa. Konkurence může být znát navíc i z některých částí samotné Evropy. Z těch, které se k řešení energetické krize postavily razantněji a dříve – mám na mysli například Pyrenejský poloostrov.
Zároveň se na nás chystají externality, které přinesou dodatečnou zátěž. Je to třeba ESG reporting či další administrativa a výkaznictví. V žádném případě se nezříkám nutnosti zodpovědného přístupu ke svému okolí, ten je rodinným společnostem vlastní. Ale nejsem úplně příznivcem bujení byrokracie, která je schopna šlahouny udusit své sponzory – tedy firmy, které vytvářejí pracovní místa, zisky a daňové odvody.
Jaké plány máte pro blízkou budoucnost?
V krátkém horizontu pracujeme na opětovném naplnění zakázkové náplně. Vycházíme z předpokladu, že se trh energií přece jen uklidní, turbulence přejdou a poptávka se opět pomalu vrátí do normálu. V dlouhodobém horizontu pak připravujeme optimalizaci výroby tak, abychom si udrželi konkurenceschopnost a případně rozšířili své technologické portfolio. Spolupodílíme se na činnosti Národního centra kompetence MATCA, za což jsme letos obdrželi i Cenu Technologické agentury ČR v kategorii Partnerství. Máme připravenou řadu inovací směrem k výrobním procesům, investujeme do strojů i dalšího vybavení. Jednou z největších výzev bude projekt vývoje zcela nového produktu, který připravujeme v rámci výzvy TA ČR TREND.
Jan Lát
Pokračovatel podnikatelské rodiny a spolumajitel firmy vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Zkušenosti získával na různých pozicích od IT přes nákup až po současný post finančního ředitele. V Beneš a Lát tak pracuje již víc než 20 let. Od roku 2007 jsou spolu se sourozenci Marií a Josefem Látovými akcionáři společnosti. Za svůj manažerský přístup získal ocenění Manažer roku 2021.
